Struktura správních rad

Jaké jsou strukturální modely řízení v sociálních podnicích?

Podrobněji se podíváme na funkce představenstva, abychom zjistili, za co představenstva obvykle přebírají odpovědnost (viz obr. 2 níže). Podíváme se také na složení představenstva, abychom zjistili, kdo v něm zasedá.

zdroj: unsplash.com
  • Rada guvernérů nebo správní rada v sociálním sektoru obecně odpovídá za čtyři funkce.
  • Kontrola
  • Služba
  • Inovativní
  • Strategické

Pokud jde o funkce, které rada plní. ovládání funkce (včetně úkolů, jako je finanční dohled, monitorování programů a služeb, hodnocení generálního ředitele, vnitřní politiky, monitorování vlastní výkonnosti) a strategické (plánování budoucnosti organizace) jsou nejčastěji zmiňovány. Méně správních rad se zabývá služba funkce (včetně úkolů, jako je získávání finančních prostředků, vztahy s komunitou, ovlivňování politiky, vzdělávání veřejnosti, působení jako poradní orgán vedení). Nejméně rozšířené ve všech zemích byly inovativní funkce spojené s hybridními organizacemi (včetně úkolů, jako je najímání zaměstnanců nebo vyvažování sociálních a ekonomických zájmů).

Většina správních rad zastává převážně jednu z těchto rolí, zatímco jiné správní rady mohou zastávat dvě nebo více těchto rolí.

zdroj: freepik.com
Následující graf je shrnutím údajů získaných od sociálních podniků v devíti zemích EU. Složení správních rad je posuzováno z hlediska kontroly, služeb, strategie a inovací. V Rumunsku převažuje v sociálních podnicích zaměření na inovace, zatímco v sociálních podnicích ve Velké Británii byla jako hlavní funkce identifikována kontrola. V sociálních podnicích ve Švédsku a v Portugalsku jsou vysoce zastoupeny servisní a strategické funkce.
Obr. 1. Složení správních rad podle funkce. (Zdroj: European Policy Brief on Governance of Social Enterprises, 2017)

Z grafu (obr. 1) vyplývá, že správní rada má většinou kontrolní funkci, ale provedený výzkum také ukázal, že správní rada přebírá odpovědnost za inovace, poskytování služeb a strategické směřování sociálního podniku.

Bospráva a řízení v sociálních podnicích se výrazně zaměřuje na dodržování předpisů. Většina organizací vnímá řízení správní rady spíše jako povinnost než jako příležitost. To se odráží i v důrazu na kontrolu a strategii jako úkoly správní rady. Správní rady však mohou být využity jako zdroj pro řešení překážek a pro řešení průběžných problémů sociálních podniků prostřednictvím odborných znalostí členů správní rady. Rozdíly ve složení představenstva dokonce i mezi těmi sociálními podniky, které zřizují představenstvo z právních důvodů, naznačují obrat k tomu, že představenstva jsou organizacemi využívána jako zdroj.

Větší důraz na tuto alternativní roli správní rady může přispět k tomu, aby sociální podnik zvládal více skupin zainteresovaných stran a organizačních cílů.

  • Rada se může zaměřit na jednu nebo více funkcí.
  • Většina sociálních podniků vidí úlohu správy a řízení v zajištění kontrolních mechanismů.
  • V poslední době sociální podniky využívají správní rady jako poradce pro inovace, strategii a hodnocení podnikových rizik.
Obr. 2. Za některou z těchto čtyř funkcí odpovídá správní rada nebo správní rada sociálního sektoru.

Obecně lze říci, že správní nebo dozorčí rada se skládá z osob zastupujících příjemce, sociální sektor, známé osobnosti, členy vlády nebo podnikatele. Členové správní rady se sociálním sektorem nebo podnikatelským zázemím tvoří nejčastější skupiny zúčastněných stran ve všech zemích kromě jedné, které jsou zastoupeny v grafu (obr. 3) převzatém z průzkumu Policy Brief on Governance of Social Enterprise, 2017.  

Obr. 3. Složení správních rad podle zastoupení. (Zdroj: European Policy Brief on Governance of Social Enterprises, 2017)

Graf na obr. 3 je dalším shrnutím údajů získaných od sociálních podniků v devíti zemích EU. Složení správních rad je posuzováno z hlediska typů zastoupení, např. příjemci sociálních podniků, zástupci sociálního sektoru, vlády, podnikatelské komunity, známé osobnosti a další. Zastoupení podnikatelů, vlády a sociálního sektoru je hlavní složkou sociálních podniků ve Spojeném království, zatímco příjemci a zástupci podnikatelů jsou hlavním zdrojem zastoupení v maďarských a švédských sociálních podnicích. Zastoupení podnikatelského a sociálního sektoru je také silně zastoupeno v sociálních podnicích v Portugalsku, Rumunsku a Německu.